EU plánuje zákaz karbonových vláken pro zdraví

Evropská unie opět zdá se, že si klade překážky sama sobě. Plánuje totiž zakázat karbonová vlákna, a to pod záminkou ochrany zdraví. V posledních letech se automobilový průmysl potýká s celou řadou výzev, jako jsou pandemie, problémy s logistikou a rostoucí ekonomické tlaky. Na to všechno nyní přichází i obavy spojené s přílivem čínských automobilů a dovozními tarify ze strany USA.

Nově se Evropský parlament rozhodl zaměřit na směrnici týkající se vozidel na konci jejich životnosti a navrhuje přidat karbonová vlákna na seznam nebezpečných materiálů. Mezi již existující nebezpečné prvky patří kadmium, olovo, rtuť a šestimocný chrom, které jsou však používány jen v omezeném množství díky výjimkám.

Na rozdíl od těchto látek činí automobilový průmysl z karbonových vláken významnou součást své výroby, neboť 20 % celosvětového objemu tohoto materiálu je využíváno právě v automobilovém sektoru, zejména v elektromobilech. V supersonických vozech se karbonová vlákna používají k výrobě kostry šasi, a u dražších automobilů pomáhají redukovat hmotnost pro lepší jízdní vlastnosti.

Přestože EU zdůvodňuje zákaz karbonových vláken obavami o zdraví v souvislosti s jejich recyklací, nelze opomenout význam tohoto materiálu pro průmysl. Podle parlamentu mohou při recyklaci vlákna uvolňovat škodlivé částice, které představují riziko pro lidi.

Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od roku 2029, což by automobilkám dalo prostor pro hledání alternativ. Globalizace i ekonomické důsledky takového rozhodnutí však pravděpodobně vyvolají značný odpor, zejména vůči asijským výrobcům karbonových vláken, jako jsou Mitsubishi Chemical, Teijin a Toray Industries, kteří ovládají 54 % světového trhu.

Celkově měl trh s karbonovými vlákny loni hodnotu 120,9 miliardy Kč, a podle americké společnosti Roots Analysis by měl v následujících letech narůst až na 377,3 miliardy Kč díky meziročnímu růstu o 11 %.