Zkušenosti s teoretickou zkouškou na řidičák

Úspěch u teoretické zkoušky na řidičský průkaz není zaručen, a to ani ve chvíli, kdy máte pravidla silničního provozu doslova v malíku. Vědomosti mohou selhat na výjimečných otázkách, které vás postaví před nečekané situace.

Kurz na získání řidičského průkazu kategorie C jsem zahájil minulý rok, ale vzhledem k množství dalších aktivit mi jeho dokončení trvalo déle, než jsem původně předpokládal. Nakonec jsem absolvoval kurz v autoškole v Ursus a přihlásil se na teoretickou zkoušku v pražském WORD na ulici Odlewnicza. Před samotným testem jsem si zajistil přístup k aplikaci, která umožňuje procvičovat státní testy, a denně jsem se snažil vyřešit několik desítek otázek.

Brzy jsem zjistil, že má dosavadní znalost silničního práva je téměř k ničemu. Nejde tolik o to, co je pravda, ale především jaká je „správná“ odpověď na konkrétní otázku. Častokrát odpovědi, které se naučíte, nemají nic společného se skutečným životem, a to je nejde na věc poznamenat. Mnohokrát jsem narazil na otázky, které byly přinejmenším zavádějící - ty je dobré si zapamatovat, abych se na zkoušku správně připravil.

Položené otázky se dělí na obecné a specializované. Specializované otázky, které se většinou ukazují jako bezcenné (kromě znalosti prvních pomocí), často neobsahují výrazné problémové body, kromě těch, které se týkají dětských autosedaček, kde je mnoho nesprávných informací. Obecné otázky vyžadují odpověď ANO nebo NE, což je často problematické, neboť některé situace nelze jednoduše klasifikovat - je potřeba říct ANO, pokud platí [něco], a NE, pokud platí [něco jiného].

Mezi otázkami se vyskytují i filmové, kde je třeba odpovědět na základě posledního snímku z filmu. Co se ale dělo dříve může být důležité nebo naopak matoucí, což činí zkoušku složitější.

Příkladem je otázka ohledně přepravy dítěte bez autosedačky na zadním sedadle kamionu. Zatímco zákon to povoluje (podle zákona o silničním provozu), správná odpověď je, že to dělat nelze. Také mě překvapila otázka týkající se policisty řízeného provozu: správná odpověď na otázku, zda může řidič vjet na křižovatku, je ANO, což je naprosto v rozporu s tím, jak je situace vysvětlena v učebních materiálech.

Pokud se podíváme na parkování, pak se zdá, že většina otázek se týká parkování příliš blízko zastávky nebo přechodu pro chodce. Jinak se zatím nevysvětlují klíčové okolnosti jako jsou pravidla pro parkování na chodníku či dodržování minimálního prostoru pro chodce.

Závěrem lze říci, že každý, kdo disponuje řidičským oprávněním, by měl zkoušku absolvovat alespoň jednou za deset let. Bylo by dobré aktualizovat odpovědi na otázky, které jsou zauzlené nebo zcela chybná. Navíc, osvěžení znalostí je v dnešní době, kdy dochází k rychlým změnám v pravidlech silničního provozu, více než žádoucí. Zkušenost se zkouškou v pražském WORD byla vysoce pozitivní, vše proběhlo v civilizovaných podmínkách za přítomnosti smysluplných instrukcí pro zkoušející.