Nové zákony o rychlosti a vězení

Ministerstvo spravedlnosti představilo návrh změn v několika zákonech, který zahrnuje hrozbu vězení za dvakrát překročenou rychlost. Důležité je si nový zákon pečlivě přečíst.

Rada se rozhodla, že na silnicích bude bezpečněji, a proto zpřísní pravidla. Zaměřila se zejména na osoby, které jezdí bez oprávnění a na nelegální závody a driftování, ale postihne to i ty, kteří překračují povolenou rychlost. Tento krok ukazuje, že problém nelegálních závodů představuje skutečnou hrozbu pro naše bezpečí. Minulý pohled, který vedl k názoru, že obyčejní řidiči způsobují většinu nehod, se ukazuje jako chybný. Pokud se vláda rozhodla zasáhnout proti téměř neexistujícímu problému, má na to právo.

Hlavním tématem je trest odnětí svobody za dvakrát překročenou rychlost, což je hodně varující. Současné předpisy, které by mohly vyděsit řidiče, stanovují možnost trestu od 3 měsíců do 5 let vězení pro ty, kteří na pozemní komunikaci zásadně porušují bezpečnostní pravidla a převyšují povolenou rychlost:

1) o minimálně polovinu na dálnici nebo rychlostní silnici, pokud je rychlost nařízena značkou — minimálně dvojnásobně, nebo

2) minimálně dvojnásobně — na jiných veřejných silnicích.

První část zákona se zdá být alarmující, ačkoliv, jak již zmíněno výše, samotná dvakrát překročená rychlost nemusí automaticky vést k vězení.

Za samotné překročení rychlosti tedy hrozba vězení nehrozí. Je důležité si uvědomit, že musí být splněny všechny tři podmínky:

- zásadní porušení bezpečnosti silničního provozu,

- překročení povolené rychlosti o minimálně polovinu na dálnici nebo rychlostní silnici,

- ohrožení bezpečnosti jiné osoby.

Samo překročení rychlosti je pouze jedním z faktorů a nemusí nutně znamenat porušení dalších podmínek. Například jízda rychlostí 210 km/h po dálnici neznamená automaticky, že dojde k zásadnímu porušení pravidel bezpečnosti v rámci nových předpisů. Projektanti zákona zdůrazňují, že je nutné zhodnotit chování řidiče i podle dalších aspektů (např. ignorování dopravních značek, nevhodné změny jízdních pruhů).

Je pravda, že to, že samotné zásadní překročení rychlosti nemusí stačit k trestu, je způsob, jak omezit počet odsouzených. Je však třeba také zvážit, že známý případ Seby M. s největší pravděpodobností nesplnil tyto konkrétní podmínky. Nepředpokládal bych, že řidiči, kteří jezdí rychlostí 180 km/h, budou masově odsuzováni do vězení, protože k tomu je nezbytné je nejdříve chytit. To je hlavní slabina našeho systému — máme hodně zákonů, ale omezené možnosti jejich vymáhání.