Turecké dodávky Tenax v Česku: skrytý ruský původ

Turecké dodávky Tenax v Česku: skrytý ruský původ

Na českém trhu se objevily nové dodávkové vozy pod názvem Tenax. Tato turecká značka, ačkoliv patří mezi nováčky, má za sebou silného ruského partnera, což jí dává na ukázku nezvyklou dynamiku.

Informace o vozech Tenax přinesl jako první polský server dostawczakiem.pl. Turecká značka se zviditelnila v roce 2024, avšak její skutečný původ se ukazuje jako poněkud komplikovaný. Místo typického tureckého stylu klade Tenax větší důraz na ruskou tradici.

K čemu tedy Tenax slouží? Na první pohled by šlo o běžný dodávkový vůz, bez výrazného designu, který spíše nepoutá pozornost. K dispozici jsou čtyři verze karoserie - skrzní verze C35 a C35D s dvojitou kabinou, obě také ve variantě pro přestavbu. Dále jsou k dispozici uzavřené verze V35 s jedním a V35D s dvěma řadami sedadel. Největší varianta nabízí nákladový prostor až 13,5 m3.

Pod kapotou těchto vozů se nachází jediný turbodieselový motor od americké značky Cummins s objemem 2,8 litru, který dosahuje výkonu 170 koní a točivého momentu 360 Nm. Klienti si tak nemohou vybírat z více možností, nicméně motor splňuje normu Euro 6e. Standardně jsou vozy Tenax vybaveny 100% blokací diferenciálu.

Co hrálo zásadní roli při volbě Tenax? Cena začíná na 717 tisících korunách bez DPH, což je poněkud nižší částka než za podobný model Fiat Ducato, který začíná na 740 tisících korun. V případě Tenaxu si navíc kupující může užít slušné standardní vybavení, například infotainment systém s 7palcovým dotykovým displejem, klimatizaci či elektricky ovládaná okna.

Tenax ovšem skrývá velké tajemství. Vydávání se za tureckou značku, ve skutečnosti, je to kopie ruského vozu GAZel NN. Při bližším pohledu je jasné, že design i logo jsou identické. Gazela je v Rusku vyhlášeným dodávkovým vozem, produkovaným od roku 2021 už ve čtvrté generaci.

Podle údajů výrobce jsou vozy Tenax vyráběny v Turecku, avšak zakázky a informace, které jsou veřejně dostupné, naznačují, že se jedná spíše o montáž vyrobených dílů z Ruska. Je nepravděpodobné, že by malá továrna v Söğütlü stíhala výkonnou sériovou výrobu.

Na závěr se zdá, že značka Tenax se snaží obelstít sankce EU a ještě před ukončením roku 2024 rychle uvádí své produkty na evropský trh, čímž zůstává otázkou, zda je tomu skutečně tak. Konsolidace a propojení tartanské a ruské výroby, pod záminkou Turecka, je neobvyklým způsobem, jak obejít legislativní překážky.