Konec barierkozy v Polsku, co se změní?

Barierky, které se podél silnic instalovaly pro ochranu chodců a cyklistů, se v Polsku staly vizuálním problémem pro mnohé. Ale naštěstí se blíží konec tohoto absurdního stavu.

Nedávný projekt, který se zaměřuje na úpravu nařízení týkajícího se technických podmínek pro dopravní značky a zařízení bezpečnosti silničního provozu, přináší změny. Tento projekt, datovaný na 6. června 2025, byl již předložen Rádovému centru legislace. Doufejme, že změní pravidla a konečně dá barierkám, které nás obklopují, rozumnější ráz.

Jak to ale doposud vypadalo se stávajícím nařízením? Podle platného znění nařízení: Balustrády U-11a podle vzoru a rozměrů uvedených v obrázku 5.2 se používají k zajištění proti pádu z výšky, pokud je povrch, po kterém se pohybují chodci nebo cyklisté, vzdálen více než 0,5 m od terénu.

To znamená, že barierka musela být postavena vždy, kdy byla výšková rozdílnost 50 cm nebo více. Tato praxe vedla k absurdním situacím, a některé konstrukce, jako například špatně navržená cesta mezi Wrocławí a Trzebnicou, se staly terčem posměchu veřejnosti.

Je těžké vinít projektanty, protože pravidla musí být respektována, ale fakt, že je zdravější spadnout na pole než narazit na barierku, nikdo nebral v úvahu. Až do teď.

Nový projekt nařízení přináší pozitivní změnu, kterou je potřeba ocenit. Detailní popis v části 5 „Zařízení zabezpečující pohyb chodců a cyklistů” v bodě 5.2 nyní zní: „Balustrády U-11a podle vzoru a rozměrů uvedených v obrázku 5.2 se používají k zajištění chodců, osob používajících zařízení usnadňující pohyb, cyklistů a obsluhy elektrických koloběžek před pádem z výšky, který by mohl vést k úmrtí nebo trvalému poškození zdraví.”

Hlavní změnou je odstranění úpravy o minimální výšce, kdy se barierky stávají povinnými. Nově to bude závislé na posouzení rizika, kdy by pád mohl vést k úmrtí nebo trvalému zranění.

Co to znamená? Veškeré barierky, které jsme mohli vidět v předešlých případech, by už nemusely být součástí nových projektů, pokud tedy pravidla najdou konečně cestu do života. A pokud nahradí nebo demontují stávající, na tom se můžeme být schopni shodnout.

Přesto tu máme jeden háček. Tento nový zákon je velmi subjektivní a posouzení, co by mohlo znamenat nebezpečí úmrtí nebo zranění, je na rozhodnutí jednotlivých projektantů. I když bych se nebál o rizikovější místa, existuje obava z toho, že se barierky budou nadále montovat na místa, kde nejsou potřeba, s odůvodněním, že jde o bezpečnost, a že je třeba myslet na děti.

Prozatím nám zůstává jen doufat, že tyto zbytečné překážky alespoň nebudou dále narůstat a že se rozhodnutí posunou k lepšímu.