Stagnace v automobilovém průmyslu: co nás čeká?

Současný světový automobilový průmysl se ocitl na křižovatce a jeho problémy jsou důsledkem rozhodnutí politiků, které jste si zvolili.

Mezinárodní asociace ANIASA ve spolupráci s konzultační firmou Bain & Company zveřejnily výsledky výzkumu zaměřeného na změny v automobilovém sektoru. Ukazuje se, že v současnosti zažíváme pokles prodeje a před výrobci stojí ještě několik těžkých let.

Studie s názvem „Navigare nella nebbia. Il futuro incerto dell’automotive“ („Proudit přes mlhu. Nejasná budoucnost automobilizace“) naznačuje, že po dvacetiletém období růstu, jsme nyní svědky stagnace v automobilovém průmyslu.

Po dlouhém období prosperity, které trvalo od roku 2001 do 2017 s průměrným ročním nárůstem +3,3 %, došlo k výraznému zpomalení výroby automobilů, které bylo umocněno krizí způsobenou pandemií COVID-19 a následným nedostatkem polovodičů. Obavy vyvolává skutečnost, že bývalé optimistické prognózy jsou nyní přehodnocovány. Očekává se, že do roku 2028 bude v Evropě chybět přibližně 15 milionů vozů v porovnání s předpověďmi z roku 2022. Toto číslo je podobné i v Severní Americe, kde bude absence vozů dosahovat 7,5 milionu.

Regionálně dominovala v letech 2001-2017 v růstu automobilového sektoru Východní Asie, zejména Čína. Nicméně od roku 2017 do 2030 se očekává v Číně stagnace (+0,3 %) a dokonce poklesy na zralých trzích jako je Evropa (-0,6 %), Severní Amerika (-0,4 %) a také v Japonsku a Koreji (-1,2 %). Naopak, trhy v rozvojových zemích, jako je Jižní Asie (+2,7 %) a Jižní Amerika (+1,5 %), mohou díky rostoucí urbanizaci a zlepšující se ekonomické situaci vykazovat pozitivní trendy.

Co je fascinující, je jasný návrat k používání osobních vozů jako hlavního dopravního prostředku. Avšak tato situace nepřináší zvýšení prodeje nových vozidel, nýbrž růst v prodeji ojetých automobilů. Důvody této situace mohou být složité legislativní požadavky, jako jsou evropské předpisy týkající se emisí, a neustále rostoucí ceny nových aut. Fascinující je i to, že přes rostoucí důraz na ekologii, elektrická vozidla nepřítahují tolik pozornosti, přestože celosvětová spotřeba nafty klesá, průměrné emise CO2 zůstávají vyšší než v roce 2015.

Prognózy na rok 2030 hovoří o globálním hospodářském růstu na úrovni pouze +0,2 %. Přesto se konec této dekády zdá jako možný zlom ve stagnaci automobilového průmyslu.

Mezi hlavní příčiny stagnace patří také komunikační napětí mezi velkými státními bloky. Tyto napětí vedou k agresivnějšímu používání cel jako nástrojů zahraniční politiky. Jedním z hlavních aktérů této situace jsou Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem. USA se snaží znovu získat své místo v automobilovém průmyslu, stále si pamatuje, kdy byla světovým lídrem.

Poslední desetiletí je pro americké výrobce spojeno s neustálým poklesem výroby. V letech 1947-2023 se podíl tohoto průmyslu na celkovém zaměstnání snížil z 30 % na 8 % a jeho podíl na HDP z 25 % na 10 %. Zatímco produkce je stále nižší, dovoz automobilů z ciziny stoupá. V roce 2024 byly Spojené státy největším dovozcem osobních automobilů, s cca 5 miliony vozů, což představuje téměř čtvrtinu domácí poptávky. Následovaly je dovozci z Evropy a Blízkého východu.

Na otázku, kdo může mít největší problémy na trhu, je odpověď jednoznačná: Německo. Výrobci automobilů známi z Německa patří mezi nejvíce ohrožené spadky prodeje na celém světě, protože polovina jejich objemu prodeje je v ohrožení. Musí se vypořádat se stagnací nejenom v Evropě, ale také v Číně a s celními bariérami ze strany USA. Trhy jako Čína a Japonsko se přitom vyznačují téměř úplnou soběstačností, přesto tamní výrobci, včetně těch korejských, exportují nejvíce vozidel do USA. Mnoho asijských firem se však postupně přiklání k přesunu větší části své výroby do Spojených států, aby zmírnily dopady cel. Momentálně je však americký trh značně nestabilní díky proměnlivým celním sazbám, což nutí asijské společnosti jednat rychle, než se ukáže, že nemohou prodávat své výrobky po standardní ceně.