Německo bojuje proti zákazu spalovacích aut

Rok 2035 se blíží rychleji, než bychom si přáli. Dříve bylo stanoveno, že po tomto datu nebude možné registrovat nová spalovací vozidla. Německo se však rozhodlo bojovat za změny v této oblasti.
Unie Evropská nedávno uvolnila některá regulační opatření pro automobilový průmysl. Legislativa nyní umožňuje, aby se průměrné emise CO2 počítaly v tříletém cyklu, nikoli každoročně. To však nemění nic na tom, že normy zůstávají přísné a splnit je není vůbec snadné. To povede k redukci modelových řad a zvýšení cen, což se negativně odrazí v prodeji a může způsobit propouštění v automobilkách a partnerských firmách. Evropská ekonomika tak čelí značným problémům.
Zakaz registrování nových spalovacích vozidel měl být zahájen v roce 2035, ačkoliv se o dopadech takového opatření stále diskutuje. Existují hlasy, které volají po posunutí tohoto termínu nebo úplném zrušení zákazu. I když dosud nebyla učiněna žádná rozhodnutí, EU jednoznačně trvá na tom, že plán bude pokračovat.
Německo v tomto boji hraje významnou roli. I když je to silný a vlivný stát, stále to nestačí k překonání zmíněných regulací. Německá profesní organizace VDA (Verband der Automobilindustrie) se snaží vyvinout tlak na Evropskou komisi, aby zákon zmírnila. Organizace však nenavrhuje úplné zrušení tohoto zákazu, nýbrž umožnění registraci plug-in hybridů a vozidel využívajících syntetická paliva.
Tyto návrhy se zdají být rozumné a jejich přijetí by mohlo ochránit i některá pracovní místa v Evropě. Čínští konkurenti si naopak daleko lépe poradili s výrobou elektrických vozidel. Pokud by se rozhodli přestat dodávat technologie, baterie nebo suroviny evropským firmám, byl by problém na světě.
Například organizace Transport & Environment argumentuje, že pokud by EU přistoupila na požadavky VDA, celkové emise CO2 by mohly vzrůst až o třetinu. Kdyby se navržené změny prosadily, podíl elektrických modelů by se snížil z předpokládaných 100 % na 44-69 %.
Představitelé T&E nejsou znepokojeni budoucností evropského automobilového průmyslu. Naopak, tvrdí, že odvětví nesmí zůstávat pozadu a změní-li se legislativa, mohlo by to podkopat důvěru investorů a zpomalit rozvoj potřebné infrastruktury. Je to opravdu pravda? Můžeme mít o tom pochybnosti. Pravděpodobně nejsme objektivní, ale můžeme jen hádat, na které straně stojí většina čtenářů. Před námi je ještě deset let a všechno se může stát.