Bezpečnostní centrum Volvo: Kde záchrana života začíná

Na snímku se nachází centrum bezpečnosti značky Volvo, které se zaryje do paměti. To je místo, o němž jsem se chtěl podělit, ačkoli jsem jediné, co jsem nemohl vyfotit, musel nechat za dveřmi. Bezpečnost je totiž v Volvo prioritou, o čemž svědčí jejich dlouhá historie, od zavedení třibodových pásů až po dětské autosedačky orientované proti směru jízdy.

Jakmile vkročíte do sídla Volvo, téměř na každém kroku narážíte na téma bezpečnosti. Chodbami se neprocházejí žádní závodníci s rychlými vozy; místo toho se vám pod rukama objevují fotografie havarovaných aut a deformovaných karosérií. Dokonce se vám naskytne pohled na parkoviště plné rozbitých vozů, což vás donutí uvažovat, že zde někdo má lehkou posedlost nehodami. Vždyť denně tu ztrácí životnost jedno auto!

Než se odvážíte otevřít skandinávskou lednici, obáváte se, že z ní vyskočí mražený figurant. Jenže místo toho narazíte na zaměstnance, který nese malého manekina, jakoby to bylo dítě po krmení. Po létech testování se manekiny staly jakousi rodinou, s nimiž jsou zaměstnanci spojeni. Zjistíte dokonce, že Volvo provádí test, zda můžete přepravovat manekina jako pasažéra v letadle. To všechno je tu součástí kultury bezpečnosti.

Pak se před vámi objeví korytar, který se může otočit o 90 až 120 stupňů. V tuto chvíli vám to dojde: tohle není žádná legrace. Přemísťují kus budovy, aby trefili auta! Každý den se zde provádí kontrolované srážky, což já měl příležitost vidět v reálném čase.

Na test zvaný 'zarážení' pozvali Volvo novináře, aby se podívali na nový typ bezpečnostních pásů, které se budou aktualizovat. Každý rok probíhá kolem 250 takových testů, aby firma shromažďovala data potřebná k dosažení nulové úmrtnosti v jejich autech. Začalo to srážením jednoho z tří oranžových automobilů. Srdce všech přítomných se zastavilo, když se auto již v posledním okamžiku zastavilo a lehce se dotklo druhého vozu.

Možná se ptáte, proč tak vážně přistupují k testování. Odpověď je jednoduchá: bezpečnostní systémy jsou tak sofistikované, že by bylo téměř nemožné způsobit srážku, pokud by nebyly vypnuty. Druhé auto, které přijelo zboku, mělo zatmavené senzory a narazilo do třetího vozu s obrovskou silou, a to pouze při rychlosti 55 km/h.

Pak nastal chaos: rozbité sklo, promáčknuté podvozky a vyboulené airbagy. Viděli jste, jak se na silnici můžete cítit jako v nebezpečné situaci s vozem vážícím téměř 3 tuny.

Postupně jsem se dozvídal, že manekiny nejsou jen jednofunkční nástroje; některé jsou navrženy tak, aby testovaly pouze zatížení na různých částech těla. Je to úžasná technologie, která simuluje různé scénáře a shromažďuje údaje o nehodách, což nakonec vede k lepší ochraně pasažérů.

Nejvíce mě však zajímal prostor, kam jsem nemohl zavést fotoaparát. Před vchodem do jedné z hal nás požádali, abychom si fotoaparát nechali v kapse. Bylo to místo, kde zkoumali auta, která se účastnila skutečných nehod. S povolením rodin a pojišťoven se Volvo dostává na místa nehod a provádí hloubkový výzkum, aby v budoucnu předešli podobným událostem.

Bylo nám zakázáno dokumentovat tyto vozy z úcty k jejich obětem. Uviděli jsme vozidla, která byla tak vážně poškozená, že se těžko odhadovalo, jak mohli řidiči přežít. Vzpomínám si na dopis od osoby, která přežila nehodu v autě Volvo a vděčila mu za svůj život. Tato prosba dokazuje, že Volvo nesmí ztrácet vidění na lidské stránce a snaží se své zákazníky chránit i za cenu toho, aby odhalovali temnější stránky svých výrobků. Já osobně jsem se rozhodl respektovat jejich přání, protože si nepřeji vidět svoji desku z blízka.